Proč dělat jazykovou zkoušku?

Má to smysl? K čemu se učit na jazykové zkoušky? Není to škoda peněz, energie a času? Takovéto otázky si pokládáme, když přemýšlíme nad tím, zda dělat jazykovou zkoušku. V článku si proto představíme několik dobrých důvodů proč do toho jít.

1. Máte cíl

Pokud chcete něčeho dosáhnout, tak je potřeba mít cíl. Bez cíle nevíte, kam směřujete. Ale cílem u studia cizích jazyků nemůže být obecný cíl “chci mluvit německy” nebo “naučím se anglicky”. Je to příliš obecné, nekonkrétní a stěží si pod tím něco představíte. Proto je dobré, když u stanovení cílů využijeme tzv. metodu SMART, kde každé písmeno má svůj význam. 

S jako specific (specifické nebo srozumitelné). Pokud si stanovíte cíl, že chcete za půl roku jít na zkoušku FCE (B2 First) nebo Goethe Zertifikat C1, je to cíl velmi specifický. 

M jako measurable (měřitelné). K tomu není co dodat. Pokud zkoušku zvládnete, dostaneme certifikát. Pokud nezvládnete, dostane alespoň zpětnou vazbu a zjistíte, které jazykové dovednosti musíte více procvičovat. U jazykových zkoušek navíc dostáváte body za různé části a víte tak, jak si u konkrétních jazykových dovedností stojíte.

A jako achievable (dosažitelné). Pokud se cizí jazyk učíte tři měsíce, není vhodné se přihlásit na zkoušku s úrovní C1, je však dobré si například udělat cvičné testy a podle výsledku se rozhodnout, zda je ve vašich silách se v horizontu několika měsíců na zkoušku připravit či nikoliv. Dobrým tipem je, přihlásit se na zkoušku o úroveň výše, než na kterou se aktuálně odhadujete. Máte tak o další motivaci postaráno.

R jako relevant/realistic (relevantní, odpovídající, realistický). Cíl by měl být něco, co má pro vás osobně význam a je pro vás hodnotou, pro kterou se rozhodneme obětovat svůj čas, úsilí nebo peníze. To, jestli je cíl realistický souvisí již v předchozím písmenem “A” achievalbe, tedy dosažitelný. 

T jako time-bound (časově ohraničený). Pokud se na zkoušku přihlásíte a  víte, že máte například 12 týdnů na přípravu, začnete na svých jazykových znalostech více pracovat. Mnohem více. Víte totiž, že čas se vám krátí a chcete tedy využít každou možnost pro studium. 

2. Procvičíte všechny své jazykové dovednosti – poslech, čtení, psaní, mluvení

Naprostá většina jazykových zkoušek se skládá z několika částí, které prověřují čtyři jazykové dovednosti. Tedy dvě pasivní – poslech a čtení. A dvě aktivní dovednosti – psaní a mluvení. Výjimkou jsou např. zkoušky TOPIK (korejština) a HSK (čínština), které neprověřují mluvení. Když víte, co se bude zkoušet a jaké jsou vaše slabiny, můžete se tak i lépe připravit. Pokud víte, že poslech vám jde velmi dobře, protože posloucháte pravidelně podcasty na vaší znalostní úrovni, můžete se více soustředit např. na psaní, které nemáte možnost tak často procvičovat. Přípravou na jazykovou zkoušku tak odstraňujete nebo zmírňujete své nedostatky. 

3. Máte svou úroveň potvrzenou certifikátem – bonus do CV

Pokud si do CV uvedete znalosti cizího jazyka a k tomu typ zkoušky a úroveň, ušetříte personalistům práci. V případě, že uvedete “komunikativní znalosti angličtiny” nebo “pokročilá úroveň němčiny”, tak to nikomu nic neřekne a u pohovoru se poté personalisté o to více na vaše jazykové znalosti zaměří. Navíc řada firem do inzerátů uvádí přímo minimální jazykovou úroveň (B1, B2, C1), kterou od uchazečů požadují. Pokud máte tedy do CV co uvést a na pohovor přinesete i certifikát, máte velké plus.

jazykové znalosti v CV

4. Certifikáty a jejich úroveň jsou mezinárodně uznávané

Pokud máte jazykový certifikát nějaké uznávané společnosti nebo univerzity (Goethe Institut, Cambridge University, apod.) slouží tyto certifikáty k prokázání jazykové úrovně i při hledání práce v zahraničí nebo studiu na středních školách či univerzitách. Některé certifikáty také slouží k uznání jazykových znalostí při žádosti o občanství. Například v Itálii potřebujete zkoušky na úrovni B1 k získání italského občanství.

jazykové zkoušky

5. Mají neomezenou platnost (až na pár výjimek)

Řada certifikátů – ne však všechny – mají neomezenou platnost. Pokud získáte jazykových certifikát od B2 First nebo C1 Advanced od Cambridge English, můžete se jím chlubit, jak dlouho se vám zachce nebo dokud nezískáte vyšší úroveň. A poté se můžeš chlubit certifikátem vyšší úrovně, jak dlouho se vám zachce 🙂 Časovou platnost certifikátu si však prověřte předem. Např. zkouška TOEFL z angličtiny, která slouží pro akademické účely a je často vyžadována pro doložení znalosti angličtiny pro studium na univerzitách v USA, Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu nebo Spojeném království, má platnost 2 roky. 

6. Zkoušky jsou ideální motivace

Jazykové zkoušky něco stojí, což je negativem i pozitivem zároveň. Negativem, protože nikdo z nás nechce přicházet o své těžce vydělané peníze. Pozitivem, protože po zaplacení poplatku máme mnohem větší motivaci se dobře připravit. Ceny se pohybují od jednoho do přibližně pěti tisíc, například Cambridge B2 First stojí v současné době 4 590 Kč, Goethe Zertifikat C1 stojí 4 850 Kč, zkouška CILS UNO/B1 z italštiny stojí 1900 Kč. Když už se tedy přihlásíte a zaplatíte předem poplatek za zkoušku, tak to pro řadu velká motivace, bez ohledu na to, zda platí dva či pět tisíc.

Pokud také řeknete svým známým, kamarádům nebo kolegům, že se chystáte na jazykové zkoušky, ti rozumní vás podpoří. A vy budeme mít další důvod, proč se pořádně připravit, protože nikdo nechce svým nejbližším říkat, že neuspěl.

Závěrem

Přihlásit se na jazykové zkoušky má tedy řadu benefitů. Je to ideální motivace věnovat se pořádně studiu cizího jazyka. Víte, co budete muset umět a kdy zkoušku absolvujete. Můžete se tak pečlivě připravit a vaše studium naplánovat. A ať už zkouška dopadne jakkoliv, je to výborná zpětná vazba. Dozvíte se tak, jaké jsou vaše aktuální znalosti. Může se stát, že jste se podcenili a že zkouškou zvládnete „v suchém triku“. Také se můžete stát, že napoprvé neuspějete. Dozvíte se však vaše slabiny a u dalšího pokusu budete určitě úspěšnější. A hlavně – zlepšíte velmi výrazně své jazykové dovednosti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.