Jak dlouho potrvá, než se naučíte na pokročilejší úrovni (řekněme B2)? To je vždy odvislé od řady faktorů. Mezi tyto faktory patří obtížnost daného jazyka, to, jak dlouho a jak často se učíme a rovněž kvalita a efektivita našeho studia. Pojďme se podrobnější podívat na tyto faktory.
Jaká je obtížnost studovaného jazyka?
Ta se neurčuje příliš jednoduše, neboť je to často dáno jednak subjektivním pocitem studenta a druhak také blízkostí či vzdáleností od jeho mateřského jazyka. Řekněme, že pokud je váš mateřský jazyk čeština, tak při studiu polštiny nebo chorvatštiny budete dělat patrně větší pokroky a dostaneme se na pokročilou úroveň mnohem rychleji než při studiu norštiny nebo dokonce arabštiny či korejštiny. Náročnost studovaného jazyka je tedy do jisté míry dána tím, do jaké jazykové skupiny patří váš mateřský jazyk nebo jazyk, který ovládáte. Např. Ministerstvo zahraničních věcí USA rozděluje cizí jazyky do 4 kategorií podle toho, jak blízké či vzdálené jsou angličtině.
Jazyky rozděluje takto:
- kategorie (jazyky blízké angličtině): dánština, holandština, francouzština, italština, norština, portugalština, rumunština, španělština, švédština
- kategorie (jazyky, jejichž zvládnutí trvá delší dobu): němčina, indonéština, malajština, svahilština
- kategorie (jazyky s výraznou lingvistickou a/nebo kulturní odlišností od angličtiny): albánština, čeština, estonština, řečtina, finština, ruština, slovenština, vietnamština (a velká řada dalších, blíže na oficiálních stránkách)
- kategorie (jazyky, které jsou mimořádně obtížné pro anglicky mluvící rodilé mluvčí): arabština, čínština (mandarínská, kantonská), japonština, korejština.
Jak dlouho a jak často se cizí jazyk učíme?
Druhým výrazným faktorem je, jak dlouho a jak často se cizí jazyk učíme. Jak již bylo zmíněno výše, vždy záleží na tom, jaké úrovně chceme či potřebujeme dosáhnout.
I u času stráveného studiem jazyka si můžeme vypůjčit informace z Ministerstva zahraničních věcí USA (konkrétně Foreign Service Institute, FSI) na rozdělení jazyků do kategorií podle obtížnosti. Je to vztaženo pro anglického rodilého mluvčího, což musíme vzít v potaz. V případě rodilého mluvčího z Česka to bude u některých jazyků odlišné. V případě rodilého mluvčího, jehož mateřským jazykem je angličtina, studium jazyka z první kategorie (např. holandština či francouzština) k dosažení pokročilé (profesní) úrovně (odpovídající B2/C1 Evropského referenčního rámce) potrvá 600-750 hodin aktivního studia. U druhé kategorie (např. němčina) potrvá studium na danou úroveň přibližně 900 hodin. U jazyků ze třetí kategorie (např. čeština, řečtina či ruština) potrvá studium na danou úroveň 1100 hodina a u kategorie čtvrté (arabština, japonština, korejština) se jedná o přibližně 2200 hodina aktivního studia.
Italský polyglot Luca Lampariello uvádí na svém blogu, že anglicky hovořící mluvčí potřebuje 500 hodin aktivního studia aby mluvil plynule španělsky. Stejný anglický mluvčí však potřebuje 2200 hodin aktivního studia, aby mluvil plynule japonsky. Pokud by se tedy studiu věnoval jednu hodinu denně, španělsky by se naučil za více než rok (přesně 1,37 roku, tedy rok a čtyři a půl měsíce). V případě studia japonštiny by tento student potřeboval při každodenním hodinovém studiu šest let, aby uměl plynně japonsky. Zkuste si tedy sami udělat propočet, kolik hodin vám zabere studium jazyka, který chcete na slušné úrovni ovládat.
Kvalita a efektivita našeho studia
Třetím faktorem je poté kvalita a efektivita našeho studia. Je velký rozdíl, zda během 30 minutového studia jazyka máme vedle zapnutou televizi a k tomu sledujeme nové příspěvky na Facebooku nebo zda se opravdu plně soustředíme např. na poslech, gramatické cvičení či rozvoj slovní zásoby.
Velmi významnou roli hraje rovněž efektivita toho, co studujeme. Pokud trávíme hodiny týdně studiem něčeho, co v realitě nepoužijeme nebo pouze výjimečně, není poměr vložené a energie a času k výsledkům příliš lichotivý. Pokud si jako příklad vezmeme angličtinu, nejčastější studovaný cizí jazyk, zjistíme, že pro pochopení 98 % neformální přátelské komunikace či pochopení 98 % slov z libovolného filmu nám “stačí” znát přibližně 6000 slov. Pokud však čteme román či knihu budeme potřebovat znalost více slov. K tomu, abychom pochopili 98 % slov z románu nebo novin, je potřeba znát 8-9 tisíc slov. Podle novozélandského lingvisty Paula Nationa se rodilý mluvčí učí přibližně 1 tisíc slov ročně dokud nedosáhne slovní zásoby blízké 20 tisícům slov. Pro odpovídající konverzaci však stačí 1-2 tisíce nejčastějších či nejužitečnějších slov (Nation, 2014).
Podle již zmíněného lingvisty Paula Nationa 10 nejčastějších slov v angličtině tvoří 25 % jakékoliv textu a 100 nejčastějších slov tvoří přibližně 50 % libovolného textu. Dokládá to na členu “the”, který tvoří 7 % anglických textů. Nejčastějších 1000 slov tvoří přibližně 80 % jakéhokoliv textu. Z výše uvedeného důvodu je velmi přínosné, když se naučíme nejdříve nejčastěji používaná slova (Nation, 2014). Podobného názoru je i Gabriel Wyner, autor knihy Fluent Forever, který na svých stránkách nabízí seznam 625 slov (podstatná jména, přídavná jména, slovesa), která jsou dle jeho názoru velmi častá. Po zvládnutí tohoto seznamu můžete již vést základní komunikaci a vystačíte si s nimi v mnoha konverzacích.
Věřím, že vám tento článek pomohl udělat si přibližnou představu, za jak dlouho se ten či onen jazyk naučíte. Doba, než se dostanete na požadovanou úroveň, záleží především na vašem úsilí a investovaném čase. Nemusí jít vždy o nudné šprtání se gramatiky a slovíček. Cizí jazyky se můžete učit i zábavnou formou. Ale o tom až někdy příště 🙂